Gymnázium Uherské Hradiště
Bajka o včelách – Bernard Mandeville
První zmínka o neviditelné ruce trhu, první propagace liberalismu, první poukázání na prospěch našich špatností. To vše a mnohem víc přinesla na povrch Bajka o včelách.
Pokud máte dojem, že jste o tomto díle či autorovi nikdy neslyšeli, máte nejspíš pravdu. Bernard Mandeville je dnes již téměř zapomenutým autorem. Proto jsem se rozhodla zasvětit moji práci jeho zviditelnění. Provedla jsem důkladný rozbor Bajky o včelách hned z několika společenskovědních hledisek a vytvořila jsem první kompletní český překlad.
Bajka o včelách je veršovaná alegorie, kterou napsal Bernard Mandeville již na počátku 18. století. Děj začíná v neřestném úlu, kde jsou všechna řemesla plna korupce a podvodů. V této době úl vzkvétá právě díky těmto neřestem. Jakmile si včely začnou na tyto „prospěšné neřesti“ stěžovat, promění je Bůh ve ctnostné včely. Náhle mnoho včel přichází o práci. Již není potřeba soudců, právníků, policie, a navíc už včely nebaží po luxusu ani bohatství. Kolo ekonomiky se zbrzdí a včelstvo pomalu ale jistě vymírá.
Mandeville se snažil bajkou upozornit na naše pokrytectví a na fakt, že našim neřestem za mnohé vděčíme. Právě naše honba za ukojením našich pudů či marnivosti přispívá ekonomice a správnému chodu společnosti nejvíce. Aby tyto prohlášení nebyly pouze teorie, snažila jsem se přirovnat Mandevillovy ideje k reálným situacím, které naše země zažila. To je například privatizace a s ní spojené mnohé osobnosti.
Zkusme se tedy společně s Mandevillem zamyslet nad tím, na jakých principech stát funguje. Věřím, že se po přečtení Bajky o včelách mnohým změní pohled na ekonomiku a fungování společnosti. Mně se tedy změnil určitě.
Není lepšího zakončení než použít to Mandevillovo.
Nutný je blahobyt, pýcha a podvody,
neb nám to přináší každému výhody.
Národy posedlé ctností,
nebudou žít v honosnosti.
Na cestě ke zlaté době,
jdou neřest a čest vždy při sobě.