Lepařovo gymnázium, Jičín
Pohled do židovského triviálního školství v 18. a 19. století
Oceněná studie se zabývá problematikou židovského triviálního školství, a to na příkladu vybraných židovských obcí východních, severních a středních Čech.
Autorka se věnuje oblasti v podstatě zcela neprobádané a v souvislosti s náboženskými a národnostními menšinami pro současnost velmi inspirativní. Porota konstatovala, že práce vysoce přesahuje nároky na středoškolskou odbornou činnost a plně vyhovuje nárokům špičkové badatelské práce s nelehkým přístupem k pramenům umístěným (mimo státní archivy) často i v těch soukromých.
Židovské rodiny byly až do roku 1781 závislé na domácím vyučování svých dětí, které mohl poskytovat buď rabín, kantor či jiný k tomu kompetentní člen komunity. Vyučování často probíhalo v bytě samotného rabína či v jiných alternativních a mnohdy hygienicky a technicky nevyhovujících budovách – někdy se využívaly i prostory synagogy. Vyučování, ač bylo kvalitní, systematické a na žáky byly kladeny vysoké nároky, nelze považovat za zcela vyhovující. Žáci byli vzděláváni pouze jednostranně – v oblasti hebrejštiny a bohosloví (výklad Talmudu a Tóry). Světské předměty, jako matematika a přírodní vědy, se vyučovaly pouze sporadicky. I v oblasti jazykové žáci byli velmi zanedbáni, řádně ovládali pouze hebrejštinu, zato němčinu velmi neuspokojivě.
Nedostatky v tomto specifickém systému vzdělávání spatřoval i samotný císař Josef II., který svým dekretem z roku 1781 nařídil všem židovským komunitám čítajícím více než 30 famílií, povinnost založit židovskou školu, která bude řízena státem, čili církví.
Práce studentky jičínského gymnázia, která musela prostudovat mnoho historických pramenů, se soustředila na následující otázky – Jakým způsobem židovské komunity reagovaly na josefínské reformy, na přechod od tradičního způsobu židovského vzdělávání k jeho sekularizované podobě, jak vypadal běžný školní den žáka a učitele, jaké byly životní podmínky učitelů v 18. a 19. století, kdo zajišťoval a financoval židovské školství, jak na židovskou školu pohlížela majoritní část obyvatelstva, co bylo příčinou zániku židovských škol a co s sebou jejich zánik přinesl.