Představte si svou DNA jako sérii spínačů a receptů na proteiny, tedy genů. Tyto spínače určují, které geny se zapnou či vypnou, a tím řídí, kolik konkrétních proteinů se vytvoří. V DNA se nacházejí statisíce těchto spínačů, ale některé se mohou „rozbít“. Proteiny tvoří prakticky všechno v našem těle, a pokud jich je příliš mnoho nebo naopak málo, může to způsobit zmatek, obzvlášť v mozku.

Právě to se děje u některých pacientů s poruchou autistického spektra a může jít o jeden z hlavních mechanismů, který autismus spouští. Tomuto mechanismu se Leonard Walletzký věnoval ve svém výzkumu. Zaměřil se na konkrétní nefunkční spínače zvané retrotranspozony a podařilo se mu popsat, které geny jsou jejich dysfunkcí zasaženy a jak by mohly přispívat ke vzniku autismu.

Momentálně pokračuje ve výzkumu pomocí složitějších genomických metod na Harvardově univerzitě, které by mu měly pomoci jeho teorii potvrdit.

Sám uznává, že vzhledem k rozmanitosti diagnózy autismu se nedá jeho výzkum vztáhnout na všechny pacienty, ale plně věří, že otevře cestu k lepším diagnostickým i terapeutickým metodám v budoucnu.