Denisa Foldynová se ve své pilotní studii zaměřila na otázku, co dělá z člověka přirozeného vůdce, a zda schopnost přesvědčovat druhé, někdy i pomocí lží, souvisí s určitými osobnostními rysy. Jako nástroj výzkumu využila deskovou hru Secret Hitler, která hráče staví do situací, kdy musejí skrývat svou herní identitu, argumentovat a přesvědčovat ostatní. Hra tak poskytla prostředí, ve kterém bylo možné pozorovat, kdo se přirozeně ujímá vedení skupiny a jak jednotlivci zvládají psychickou zátěž spojenou s lhaním a neupřímností ve hře.

Výzkumu se zúčastnilo 26 středoškolských studentů, kteří před experimentem vyplnili osobnostní dotazník. Během hry byla jejich komunikace nahrávána a následně ručně analyzována. Výsledky analýzy poukazují na to, že společenštější, svědomitější a psychicky odolnější lidé dokážou lhát plynuleji a s menší námahou než ostatní. Jinými slovy predispozice k vůdcovství mohou jít ruku v ruce se schopností zvládat složité a stresující situace spojené s lhaním nebo přesvědčováním.

Mimo to se práce zaměřila i na vztah mezi společenskostí a preferencí hierarchického uspořádání společnosti. Ta se v psychologických výzkumech jeví jako možná součást mechanismu přispívajícího k nárůstu radikálních a extremistických postojů, fenoménu rozvíjejícího se nejen v online prostředí, ale také na českých školách. V tomto směru výsledky naznačily, že lidé, kteří jsou společenštější, mohou mít tendenci méně preferovat hierarchické uspořádání společnosti. Tento vztah však nebyl jednoznačně a spolehlivě potvrzen.

Výsledky této pilotní studie by měly sloužit spíše jako inspirace pro budoucí výzkum, přičemž otevírají prostor pro rozvoj studia vůdcovství a schopností lhát za hranice herního prostředí, například do oblasti veřejného vystupování, rétoriky či politiky. Zároveň je vhodné zmínit, že výzkum byl proveden za využití deskové hry a výsledky tak mohou být obtížněji zobecnitelné na reálné životní situace. Práce však s sebou přináší metodologickou inovaci, neboť ukazuje, že hry mohou být originálním a účinným nástrojem pro kontrolované zkoumání lidského chování. Tento výzkum je také impulsem k dalšímu studiu vůdcovství.

Závěrem totiž Denisa představuje svůj vlastní návrh tzv. Leadership Indexu. Ten se snaží sjednotit vybrané osobnostní rysy, které podle dosavadních výzkumů souvisejí s vůdcovstvím, do jediné hodnoty. Leadership Index nabízí způsob, jak sledovat a měřit přirozené vůdčí schopnosti. Po ověření by mohl být využíván nejen ve výzkumu, ale i v praxi, a to při identifikaci přirozených lídrů a rozvoji jejich schopností či při podpoře efektivní skupinové spolupráce v pracovních kolektivech.

Tento výzkum byl realizován studentkou gymnázia za odborné podpory své kamarádky a konzultantky studující psychologii na univerzitě. S její pomocí Denisa navrhla a zrealizovala inovativní pilotní studii, která propojuje psychologii osobnosti, sociální psychologii a netradiční metodologii. Práce tak ukazuje, že vzájemná spolupráce studentů i bez přístupu k akademickému zázemí může přinést originální poznatky a otevřít cestu k novým možnostem výzkumu i praktického uplatnění.