Během doktorského studia v Laboratoři adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR se Veronika Niederlová zabývala T lymfocyty – buňkami imunitního systému, které nás chrání před infekcemi a nádorovým bujením, ale při některých onemocněních mohou naopak začít poškozovat vlastní tělo.

V první části svého výzkumu zkoumala pod vedením Dr. Ondřeje Štěpánka CD8 T lymfocyty. Když se tyto buňky setkají například s virovou infekcí, musí se rozhodnout, jakou úlohu převezmou: některé se promění v bojovníky, kteří infikované buňky rychle zlikvidují a následně většinou zaniknou. Jiné se stanou paměťovými buňkami, které mohou v organismu přežívat řadu let a při opětovném setkání se stejnou infekcí umožní mnohem rychlejší obranu.

Pomocí moderních metod, které umožňují sledovat aktivitu genů v jednotlivých buňkách, vědci vytvořili podrobnou „mapu“ vývoje CD8 T lymfocytů. Mohli tak sledovat jednotlivá rozcestí, kterými buňky během svého života procházejí, a hledat molekuly, které rozhodují o tom, jakým směrem se vydají. Lepší pochopení těchto procesů může být do budoucna důležité například při vývoji účinnějších vakcín, protinádorové imunoterapie nebo léčby chronických zánětlivých onemocnění.

Ve druhé části výzkumu se Niederlová zaměřila na to, co se s podobnými imunitními buňkami děje při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních. Klíčové k tomu byly spolupráce s klinickými pracovišti: spolu s kolegy z dětského diabetologického centra Fakultní Nemocnice v Motol a Homolka zkoumali imunitní systém dětí s cukrovkou 1. typu, a ve spolupráci s americkou nemocnicí Boston Children’s Hospital, kde Niederlová absolvovala dvě půlroční stáže, se zaměřili na děti s Crohnovou nemocí. Opět k tomu využili zmíněnou mapu cest a tentokrát pozorovali, jak se cesty mění u nemocných dětí. „Snažíme se pochopit nejen to, jaké imunitní buňky se u nemocných dětí vyskytují, ale také odkud se vzaly a kam jejich vývoj směřuje. Právě to nám může pomoci pochopit, proč se imunitní systém při onemocnění chová jinak,“ vysvětluje Niederlová.

U obou nemocí vědci zjistili, že se T lymfocyty zdravých a nemocných dětí liší. U diabetu 1. typu se například zdá, že se buňky vydávají podobnými vývojovými cestami jako u zdravých dětí, ale postupují po nich pomaleji a déle zůstávají v méně vyzrálém stavu. U Crohnovy nemoci naopak pozorovali vývojovou cestu, kterou se CD4 T lymfocyty vydávají především u nemocných dětí a která u zdravých prakticky chybí. Tato cesta vede ke vzniku specifického typu buněk, jehož množství lze změřit i z běžného odběru krve. Pokud se tento nález potvrdí v dalších studiích, mohl by v budoucnu sloužit jako biomarker onemocnění nebo odpovědi na léčbu.