prof. Michal Stehlík působil profesně jako děkan FF UK (2016-2014), náměstek generálního ředitele Národního muzea (2014-2023), aktuálně působí jako pedagog na Ústavu historie FF UK, kde garantuje studijní program muzejní studia a od roku 2024 je ředitelem Památníku národního písemnictví.

prof. Stehlík se věnuje dlouhodobě problematice českých a středoevropských dějin 19. a především 20. století. Je autorem řady monografií a výstavních projektů. Z oceňovaných monografií např. Babické vraždy 1951 (Academia, 2016), Zápotocký. Příliš mnoho životů) (Jota, 2025). Z výstavních a expozičních projektů byl např. hlavní kurátorem stálých expozic Muzea Vysočiny Třebíč (2013), v Národním muzeu byl pak hlavním autorem výstavy Fenomén Masaryk (2017), Nikdy se nevzdáme! (2022) či 50. léta (2023). Dlouhodobě se věnuje také popularizaci poznatků historické vědy, a to jak formou veřejných přednášek, mediálních vystoupení (především ve formátech veřejnoprávních médií), právě výstavních a expozičních projektů či historických textů i pro širší veřejnost.

Od roku 2020 realizuje s kolegou Martinem Gromanem podcastový komplex Přepište dějiny, který se primárně na podcastové platformě věnuje otázkám role dějin ve veřejném prostoru, upozorňuje na manipulace s dějinami a oslovuje širokou veřejnost. Do poloviny roku 2026 vyšlo již přes pět set dílů podcastu. Součástí projektu jsou pravidelná vystoupení především v regionech, kde dochází diskusi s širokou veřejností nad historickými tématy. Logicky se jedná většinou o traumatická místa našich dějin, jako je vysídlení, diktatury apod. Podcast tak na jedné straně tematizuje obecnější témata, vedle toho hovoří i na téma lokálních identit. Součástí projektu je aktuálně pět publikací Přepište dějiny, včetně textu pro střední školy či publikace právě na téma regionálních dějin. Ve svých tematických sériích se věnují autoři i popularizaci jiných oblastí, např. chemie v rámci spolupráce s ÚOCHB nebo akcentovali roli historiček ve veřejném prostoru.