Zásadité palivové články jsou technologií, jež by mohla nahradit současné malé a střední zdroje neobnovitelné energie a zajistit udržitelnější či čistší dopravu. Toto zařízení si lze představit jako dvě destičky pokryté určitým materiálem, mezi něž je napuštěn zásaditý roztok hydroxidu draselného (jednoduše představitelné jako sušenka s náplní). K této “oplatce“ je přivedeno palivo, nejběžněji vodík, a okysličovadlo tedy kyslík. Přivedení těchto plynů umožňuje palivovému článku generovat elektrický proud, pomocí chemických reakcí, z nichž vzniká voda. Látka, která pokrývá zmíněné destičky, nebo-li elektrody, je nazývána katalyzátorem. Ten v palivových článcích zajišťuje snazší průběh chemických reakcí a umožňuje efektivnější provoz tohoto zařízení.
V této práci byl hledán nový katalyzátor pro zásadité palivové články, který by byl schopen nahradit dnes běžně užívanou platinu. Ta je sice velmi efektivním katalytickým materiálem, kdy bývá označována za pomyslný vrchol, ale její ekonomická náročnost je jeden z faktorů, jenž znemožňuje častější použití palivových článků. Proto byly zprvu matematicky popsány katalytické účinnosti pro vybrané kovy (mangan, měď a nikl), díky čemuž bylo možné zvolit vhodné látky, z nichž by byl připraven nový katalyzátor. Tyto výpočty byly základem pro vytvoření nanočástic z mědi a oxidu manganičitého, které se staly výsledným novým katalytickým materiálem.
Pro možnost porovnání připraveného katalyzátoru s platinou byly provedeny různé analýzy. Z těch bylo zjištěno, že palivový článek s novým katalyzátorem na elektrodě, na níž je přiváděn kyslík, je sice jen zhruba 3krát méně výkonným, než-li zásaditý palivový článek s platinou na obou elektrodách, což je doposud nám známý nejvýkonnější palivový článek, a tedy lze říci, že nový katalyzátor je velmi efektivním s ohledem na to, že pro jeho přípravu nebyla užita platina. Ovšem palivový článek obsahující připravený katalyzátor je mnohonásobně levnějším, než zmíněný čistě platinový, čili by mohl do budoucna pomoci k většímu rozšíření a používání palivových článků a tím i k ekologičtější dopravě či jednoduššímu ukládání energie.