Miroslav Černík je akademický pracovník s více než 30 lety zkušeností v oblasti pokročilých sanačních technologií, technologií čištění vod, a aplikace nanomateriálů v oblasti životního prostředí. Ve svém profesním životě se podílel na řízení mnoha národních i mezinárodních VaV projektů, a to většinou v úzké spolupráci s průmyslovými partnery. Miroslav Černík má rovněž rozsáhlé zkušenosti z průmyslové praxe v oblasti čištění vod, kde více než 20 let působil v sanační firmě AQUATEST a.s. na různých pozicích, včetně ředitele R&D. V současnosti je ředitelem Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI) Technické univerzity v Liberci (TUL). Ve svém profesním životě zavedl do praxe různé environmentální technologie a patenty, jednalo se například o využití nanočástic elementárního železa pro čištění podzemních vod kontaminovaných chlorovanými rozpouštědly, nebo využití elektrického proudu v sanační praxi.
Základem oceněného počinu je vývoj technologie Wetland+® pro čištění vod od pesticidních látek a její nasazení do praxe prostřednictvím EU projektu LIFEPOPWAT. Technologie Wetland+® je příkladem tzv. natural-based solution, tj. technologie čištění vod využívající přírodní procesy. Cílovou látkou jsou hexachlorocyklohexany (HCH, tzv. lindany), pesticidy zakázané Stockholmskou konvencí, ale stále se hojně vyskytující na mnoha lokalitách po celém světě. Jen v EU je okolo 40 megasites a stovky dalších lokalit, které jsou těmito látkami kontaminovány s odhadovaných celkovým znečištěním ve stovkách tisíc tun. U nás probíhala výroba lindanu ve Spolaně Neratovice a odpadní izomery byly vyváženy a ukládány na výsypce lomu Hájek na Karlovarsku. Celkem zde bylo v 60. a 70. letech minulého století uloženo 3 až 5 tisíc tun HCH izomerů.
Nevýhodou lindanů je to, že patří mezi perzistentní látky, s nimiž si přírodní procesy samy o sobě neporadí. Technologie Wetland+® kombinuje přírodní procesy s jednoduchými oxidačně-redukčními reakcemi. Znečištěná voda nejprve protéká přes železné špony, které tvoří první technologický stupeň čištění. Tím se lindany částečně mění na chlorobenzeny, které jsou biologicky lépe rozložitelné v biosorpčním a mokřadním stupni technologie Wetland+®. Tato technologie je však použitelná i pro čištění jiných perzistentních kontaminantů. Metoda byla nejprve optimalizována v malém měřítku na pilotní lokalitě a poté byl za pomoci projektu LIFEPOPWAT (Innovative technology based on constructed wetlands for the treatment of pesticide contaminated waters) vybudován systém v provozním měřítku na lokalitě Hájek u Karlových Varů. Tento mezinárodní výzkumně-aplikační projekt byl financován z programu LIFE Evropské unie, spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR a částečně také z vlastních zdrojů Ústavu. Projekt byl v letošním roce zvolen nejlepším projektem LIFE v roce 2025 v kategorii Oběhové hospodářství a kvalita života a získal cenu LIFE AWARDS 2025, jako první projekt z ČR.