Středoškoláci Matěj Ešpandr a Ondřej Vaněk zaujali výzkumem biodiverzity v pískovnách. Analýzou vlivu prostředí na členovce a plankton přispěli k ochraně unikátních stanovišť. Jejich práce získala před dvěma lety 2. místo v kategorii GENUS soutěže České hlavičky.

V roce 2023 se Matěj Ešpandr a Ondřej Vaněk úspěšně dostali do finále soutěže České hlavičky. Účastníci soutěže nejprve sepsali výtah ze své práce a přiložili odborné posudky od recenzentů. Na základě zveřejněné prezentace a obhajoby získali druhé místo Českých hlaviček v kategorii GENUS „Příroda kolem nás“.

Práce, se kterou se přihlásili do soutěže, se jmenovala „Vliv proměn stanovišť na společenstva členovců a ideální vodní nádrž pro biodiverzitu pískoven“. Vytvořili ji v rámci Středoškolské odborné činnosti (SOČ) během studia na gymnáziu v České Třebové. Jejich práce byla poté navržena porotou národního kola SOČ k nominaci do Českých hlaviček.

Účast v Českých hlavičkách oběma laureátům doporučili přátelé, kteří se v předchozích ročnících soutěže zúčastnili. „Byla to hlavně zkušenost,“ říká Vaněk, jeden z laureátů. Pro oba to byla velká výhoda, po soutěži získali diplom, který je reprezentuje. „Šli jsme do toho s nadšením a zkušenost ze soutěže byla pro nás důležitější,“ dodává.

Druhé místo v soutěži jim otevřelo dveře na univerzitu. „Pokud si správně pamatuji, tak u přihlášek na vysoké školy byla možnost podat žádost o upuštění od zkoušky, ve které jsme vyplnili České hlavičky,“ popisuje Ešpandr.

Ačkoli to nemusí nutně znamenat úspěch, tak o to přeci jenom podle Vaňka nejde. „V dnešní době je polovina úspěchů to, co udělá člověk ve svém oboru, a pak jakým způsobem to prodá před veřejností. České hlavičky tyto dvě části testují.“

Výzkum biodiverzity v pískovně

„Zjednodušeně můžeme říci, že nás zajímalo, jaký má vliv „zarostlost“ lokalit na různé skupiny organismů“, uvedl pro Českou hlavu Vaněk. V terénu, ve kterém sbírali data, trávili rok, během této doby vznikla i virtuální prohlídka pískovny.

„Přestože pískovny nebo i jiné typy povrchových lomů budujeme s cílem odčerpat z přírody další zdroje, nevědomky tak vracíme do krajiny mnohem důležitější hodnotu“, řekl Ešpandr. Podle něj to jsou právě dnes již vzácné lokality bez zapojeného porostu, a to buď ve formě čistých jezer, nebo obnažených suchozemských ploch. Podobná přirozená stanoviště jsou většinou pod zvláštní ochranou.

Oba v rámci tohoto výzkumu zaznamenali různé parametry, například hloubku, průhlednost nebo kyselost vody, aby zjistili, jaké životní podmínky vyhovují organismům nejvíce. „Oba se členovcům a planktonu věnujeme sadu let, a máme k nim proto i určitý osobní vztah,“ dodává s úsměvem na tváři Vaněk.

„Členovci i plankton mají tu výhodu, že se snadno sbírají, kromě toho dobře reagují právě na zmíněné změny prostředí, a jsou proto vhodné pro naše cíle,“ pokračuje Ešpandr. Podle nich je pro každý druh „dobrý domov“ něco jiného. „Čím pestřejší prostředí nabídneme, tím větší množství druhů pohostíme“, dodávají jedním dechem.

„V těžebním prostoru, který se stal naším výzkumným polem, hnízdili v několika haldách a kolmých stěnách břehule říční,“ popisuje Ešpandr. „Jedna z kolonií si vyhrabala nory do nesmírně jemného substrátu a upoutala pozornost naší kameramanky Fialové natolik, že tento významný ptačí druh zvěčnila v krátkém dokumentárním filmu „Život pískoven“, který je k dispozici na YouTube.“

Tuto kolonii bohužel nečekal hezký osud, hnízdní stěna se během silných lijáku strhla a pohřbila tak norující ptáky zaživa. „Taková je už příroda,“ dodávají laureáti České Hlavičky.

Vaněk si myslí, že hlavním úkolem veřejnosti je „komunikace s těžařskou společností, která nějaký podobný lom v daném regionu vlastní“. „V naprosté většině případů rozhodně není namístě agresivní ekologický aktivismus, konstruktivní diskuze překvapivě často vede k vhodnému kompromisnímu řešení,“ doporučuje.

Některé druhy přežívají pouze v pískovnách, mezi ně patří blanokřídlý hmyz, členovci, ptáci nebo třeba obojživelníci. Důležitým náhradním útočištěm jsou pro „nejohroženější českou žábu – ropuchu krátkonohou. A to v našem stručném výčtu ani nezmiňujeme žádné rostliny,“ vysvětluje Ešpandr.

Člověk se často setká se vzácnými druhy, které v běžné krajině nepotká, a zároveň ve své práci vidí hlubší význam. „Doufáme, že budeme mít v budoucnosti možnost odpovědět na některé otázky, které náš výzkum vyvolal. A těch není nikdy málo,“ dodávají s nadšením oba výzkumníci.

Autorem rozhovoru je Yash Raj Singh, student bakalářského programu Komunikační studia na IKSŽ FSV UK. Děkujeme za spolupráci!

—

Matěj Ešpandr studuje bakalářský obor Obecná biologie na Přírodovědecké fakultě UK, jeho výzkum je zaměřený na druhovou diverzitu drobných vodních korýšů a jejich obranných reakcí vůči predátorům, s nimiž se střetávají ve vysychavých nádržích na území bývalých vojenských cvičišť.

Ondřej Vaněk studuje bakalářský obor Ekologická a evoluční biologie Přírodovědecké fakultě UK a aktuálně se věnuje výzkumu orientovanému na ekologii a taxonomii vybraných skupin členovců, zejména pavouků a hmyzu.