Cílem práce bylo vytvoření ucelené biografie profesorky mělnického gymnázia Jiřiny Pickové a obohatit tak historii našeho gymnázia. Picková zde učila československý a německý jazyk jen od září 1938 do března 1939, a i za tak krátkou dobu se zapsala svými pedagogickými metodami do historie školy.
Osobnost Jiřiny Pickové se dosud nestala předmětem žádné odborné popularizace, tudíž zůstala skryta před zraky veřejnosti. Dnes by však mohla být ceněna pro své didaktické pohledy, názory a metody na školství, které byly na svou dobu v mnoha ohledech pokrokové a používají se dodnes jako např. provádění reflexe učitelem na konci každé hodiny nebo také navrhovala pod vlivem amerického pragmatismu princip tzv. tvořivé školy jako řešení školské reformy, který spočíval v propojení teorie s praxí. Žáci by od 14 let chodili do školy, ale zároveň by i pracovali. Na mělnické gymnázium přinesla zcela jiné pojetí výuky spočívající v trávení volného času s žáky a z tohoto důvodu založila tři volnočasové kroužky.
Nicméně její poklidná pedagogická činnost byla poznamenána tehdejší nestabilní dobou vyvolanou politickými událostmi ve 30. letech, které se ji dotýkaly pro její židovský původ a komunistické přesvědčení. V souvislosti s touto atmosférou moje práce upozorňuje na doposud neznámé a neprobádané téma jako je radikalizace poměrů pravice a levice na mělnickém gymnáziu na přelomu let 1938/1939. K tomuto zjištění mě přivedly paměti bývalého studenta gymnázia Jiřího Kotrcha, které tvrdí, že se Pickové dostalo veřejně nenávistných projevů ze strany krajně pravicově smýšlejících profesorů, kteří ji měli nepodloženě obviňovat ze šíření komunistických myšlenek mezi studenty. Navíc zmíněný student měl ve svých pamětech nařknout z přípravy útoku proti ní profesora Vítězslava Knejfla, který je dnes v Mělníku velmi ctěný a připomínaný pro svůj vstřícný postoj vůči srbskému pokořenému obyvatelstvu jako velitel rakousko-uherské okupační správy za první světové války. Vzhledem k tomu, že nelze prozatím daná obvinění z obou stran potvrdit či vyvrátit, musel jsem tento zdroj kriticky interpretovat a nastínit hypotézu, která by nepoškodila Vítězslava Knejfla a Jiřinu Pickovou, a tudíž toto téma představuje možnost pro další badatelský výzkum.
Prof. Picková musela mělnické gymnázium opustit v roce 1939 ještě krátce před vyhlášením protektorátu Čechy a Morava pro svůj rasový původ. Později odešla učit do Židovské měšťanské školy do Jáchymovy ulice, jediné zpřístupněné školy pro židovské děti v Čechách. Za doby německé okupace se angažovala v řadách domácího odboje a za tuto svou činnost byla popravena 16. listopadu 1943 ve věku pouhých 31 let. Komunistický režim ji po roce 1948 ve své propagandě neúměrně glorifikoval jako protifašistickou bojovnici.