Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.

Jaroslav Doležel je mezinárodně uznávaný rostlinný genetik. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie a rozhodujícím způsobem se zasloužil o její standardizaci. Jeho metody a jím navržená sestava standardů jsou celosvětově používané už více než čtvrt století. Jeho zásluhou se cytometrie uplatňuje v mnoha oblastech biologie rostlin a vedle genetiky také ve fyziologii, systematice, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické použití má tato metoda ve šlechtění rostlin. Výsadní Doleželovo postavení dokumentuje i to, že je hlavním editorem dosud jediné knihy o průtokové cytometrii rostlin, kterou vydalo nakladatelství Wiley.

Celoživotním zájmem Doležela je studium struktury a evoluce genomu rostlin. Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky. Využití jeho unikátní metody usnadnilo přečtení složitých genomů významných plodin, včetně pšenice a tyto výsledky byly publikovány v nejprestižnějších vědeckých časopisech, včetně Nature a Science. V současnosti se chromozomová genomika uplatňuje zejména při mapování a izolaci důležitých genů. Ve srovnání s tradičními postupy tyto náročné projekty zjednodušuje a urychluje. I díky tomu se jeho tým účastní velkého počtu projektů se špičkovými pracovišti na celém světě.

Rozvinul úspěšný program studia dědičné informace banánovníku. Tato plodina má zásadní význam při zajišťování potravinové bezpečnosti stovek milionů lidí v rozvojových zemích tropů. Podílel se na přečtení dědičné informace banánovníku a založil globální genotypovací centrum, které hraje klíčovou roli při charakterizaci a zachraňování genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Doležel se dlouhodobě účastní mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této důležité plodiny kde spolupracuje při zavádění nejnovějších metod molekulární biologie a genomiky.

I když je jeho celoživotním zájmem badatelský výzkum, vždy se snažil o praktické uplatnění získaných výsledků. I proto koncipoval jeden z nejúspěšnějších programů Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“ jehož je koordinátorem. V rámci programu soustředil vynikající týmy ze šesti ústavů AV ČR, které spolupracují s mnoha univerzitními pracovišti. Doleželův program se věnuje popularizaci vědeckých výsledků a vědecké činnosti vůbec, podporuje řešení problémů souvisejících se zajištěním dostatku potravin a kvalitní výživy a urychluje přenos výsledků do praxe. Tomu slouží i nově zřízená Aplikační laboratoř, jejíž posláním je přímá spolupráce se šlechtiteli a pěstiteli zemědělských plodin.

Pro vědce Doleželova formátu, který cítí odpovědnost za vědu a výzkum, je samozřejmostí působení v grantových agenturách v České republice i zahraničí, členství v radách ústavů AV ČR, stejně tak jako v oborových radách doktorských studijních programů. Od roku 2004 je členem Učené společnosti České republiky a za zmínku jistě stojí i jeho opakované zvolení do Vědecké rady AV ČR.

Závěrem nemohu jinak než konstatovat, že Jaroslav Doležel je vynikající vědec světového renomé, který se mimořádně zasloužil o českou vědu a vědecký pokrok vůbec a který si navrhované ocenění bez nejmenších pochybností zaslouží.