Vymyslel, jak odhalit včelí mor. Včas a levněji než doposud

Bře 13. 2015

Daniel Štipl z Českých Budějovic je jedním z nejvýraznějších talentů soutěže České hlavičky 2014. Jeho výzkumná práce, ve které se věnoval včasnému odhalování včelího moru, zaujala porotu natolik, že se mu rozhodla udělit zvláštní cenu za přínos ochraně přírody i společnosti jako takové. V současné době studuje na UK PřF Molekulární biologie a biochemie organismů v Praze. Současně působí ve výzkumném týmu na Ústavu půdní biologie AV ČR v Českých Budějovicích, kde se věnuje projektu „Vytvoření nového způsobu a zařízení pro monitoring infekčního tlaku moru včelího plodu.“

Jak velkou hrozbu představuje v dnešní době včelí mor?

Velkou. Pro přirovnání je to takový AIDS mezi včelami. Pokud se přítomnost původce (bakterie Paenibacillus larvae) odhalí v úlu v předklinickém stadiu, lze ještě včelstvo poctivou prací a s dávkou štěstí zachránit především zvýšením všeobecné síly včelstva (apel na včelaře). V klinickém stadiu, kdy propukne samotná choroba, se včelstva musí utratit a úly spálit s veškerým nedesinfikovatelným vybavením včelaře. Pokud se napadené včelstvo nezničí (z důvodu nezájmu včelaře atd.), může se mor velice snadno šířit. Mrtvý úl s infikovanými zásobami totiž vykrade zdravé včelstvo z okolí a donese si mor do svého úlu.

 

Jakým způsobem běžný včelař zjišťuje přítomnost moru včelího plodu?

Klinické příznaky se dají zjistit tzv. zápalkovým testem, nezvyklou mezerovitostí plodu, nebo je v úlu nepřirozený zápach (a další). Předklinické stadium choroby (kdy je sice v úlu bakterie způsobující mor, ale choroba ještě nepropukla) se dá odhalit pouze mikrobiálním/laboratorním rozborem voskové měli, popř. vosku, medu a dalších produktů.

 

Co se s nemocnými včelami dělá? Je opravdu nutné je všechny utratit?

Včely jako takové nemoc „dostat“ nemohou. Bakterie Paenibacillus larvae napadá pouze plod. Včelstvo tak vymírá, protože se nelíhnou nové mladušky. Mor v dnešní době léčit nelze (antibiotika zabíjejí pouze vegetativní stadia bakterie, ne však spory. Navíc jsou antibiotika nehygienická atd... Chorobu v předklinickém stadiu lze tedy řešit zesílením včelstva (např. výměnou matky za šlechtěnou matku s čistícími pudy). Když propukne samotná choroba, bakterie začne zabíjet plod a jsou v úlu pozorovatelné klinické příznaky, musí se úl zničit.

 

Výzkum, za který jste dostal cenu České hlavičky, se věnuje včasnému odhalování tohoto moru již v počátcích choroby, kdy lze ještě včelstvo zachránit. V čem tkví podstata Vašeho objevu? V čem je Váš výzkum inovativní?

Principem metody je odhalení bakterie způsobující mor včelího plodu z voskové měli, což je odpad padající na dno úlu, v co možná nejrychlejším čase (3-4 dny) pomocí speciální testovací karty. Metoda je unikátní v rychlosti detekce moru v předklinickém stádiu choroby (tj. období, ve kterém je bakterie - lépe řečeno spóry, ze kterých se potom líhnou bakterie - přítomna v úlu, ale ještě nepropukla samotná choroba, mor včelího plodu). Metoda si vzala za cíl být co možná nejlevnější, aby bylo možné mor detekovat v jednotlivých úlech. Z výsledků lze i odhadnout, kolik spór bakterie se v úlu nachází a jak moc tedy hrozí, že propukne samotná choroba.

Hlavními výhodami metody je čas, cena a fakt, že test zvládne udělat i samotný včelař (bez mikrobiologické praxe).

Hlavní myšlenka a přínos je v tom, že si sami včelaři budou aktivně zjišťovat stav nákazy jejich včelstev. Tím se se dřív odhalí riziková včelstva/úly ještě před propuknutím choroby (tj. v předklinickém stadiu). Tak se zabrání šíření bakterie, resp. moru včelího plodu po okolí a včelstvo se buď včas zneškodní, nebo ještě lépe včelař včas zakročí.

 

[Dnes lze totiž mor v předklinickém stadiu odhalit pouze tak, že se odešlou vzorky voskové měli do specializované laboratoře. Testy jsou ale příliš drahé (kolem 450 Kč za test jednoho vzorku, a proto se dělají směsné vzorky, kdy se smíchá vosková měl až z 10 úlů dohromady. Výsledky tak neoznačují konkrétní napadený úl, ale pouze říkají, že některý úl (nebo i více úlů) obsahuje spóry bakterie). Touto "starou/klasickou" metodou se na výsledky navíc čeká příliš dlouho (v řádu týdnů až měsíců). Proto tuto metodu preventivně v podstatě žádný včelař nevyužívá. Představte si, že by člověk čekal na vyšetření u lékaře takovou dobu – nemoc nepočká a je jedno, jestli napadá včely nebo lidi...]

 

Jak probíhalo testování v praxi? Jaké byly jeho výsledky?

Když nepočítám počátky výzkumu a jejich slepé uličky, tak v praxi zatím mnoho pokusů/testů neproběhlo. Poslední pokusy jasně označily nakažené úly a naopak u zdravých úlů byly negativní. Výsledky našich testů se shodovaly s výsledky stanovení klasickou (dnes uznávanou) laboratorní metodou.

 

Jak se problém včelího moru řeší v zahraničí? Jsou oproti nám nějak dál?

Osobně nevím o žádných vyspělejších metodách, či praktikách ze zahraničí. Mor je dle mého názoru celosvětovým problémem. Důležitá je především pečlivost a spolupráce se včelaři samotnými. Lépe na tom tedy budou ty státy, kde včelařům záleží na včelách jako takových, ne jen na zisku z včelích produktů.

 

Myslíte si, že by se Váš výzkum mohl uplatnit i v zahraničí?

Myslím si, že ano. Pokud se nám systém podaří do detailů vypilovat a včelaři si ho oblíbí, mohla by se naše metoda dostat do zahraničí. Nebo minimálně inspirovat jiné vědce/vynálezce...

 

Jak dlouho ještě potrvá jeho skutečné široké uvedení do praxe?

Osobně odhaduji rok. Příští léto si myslím, že by se metoda opravdu mohla dostat ke včelařům. Záleží ale na mnoha faktorech, které často nelze urychlit, nebo ani nejsou v naší režii.

 

Jaké máte nyní cíle v rámci Vašeho výzkumu? Na čem nyní pracujete?

Momentálně se především věnuji studiu. Na ÚPB AV ČR ale stále probíhá výzkum v režii Ing. Václava Krištůfka CSc., který přichází s novými nápady a testuje je. Často s ním tyto záležitosti konzultuji a nejspíš i má bakalářská práce půjde tímto směrem. Všeobecně mohu říci, že se pracuje jak na zdokonalení již funkčního zařízení, tak se testují i úplně nové cesty.

 

Jak na střední škole podporovali Váš zájem o vědecký výzkum?

Studoval jsem na Gymnáziu Jírovcova v Č. Budějovicích, což je škola, která je plná lidí mně podobných. Když si učitel všimne talentu, podporuje a rozvíjí ho. Když vedení školy vidí, že si student zaslouží různá privilegia (částečný, či úplný individuální plán, různá doporučení atd.) ke své odborné činnosti, že zvládá studium a svých výhod nezneužívá, dostane je. Nebýt skvělých pedagogů z „Jírovcovky“, nikdy bych se tak daleko nedostal.

 

Jaké podle Vás mají mladí vědci a nadaní studenti v ČR možnosti? Myslíte si, že stát a školský systém je dostatečně podporuje a motivuje?

Nevím jak stát jako takový, ale jsou nepochybně střední školy, které mladé a nadané studenty doslova pěstují. Jako veliká motivace slouží velice prestižní vědomostní soutěže – SOČ, Česká Hlavička, nejrůznější olympiády... Účast a úspěchy v těchto soutěžích slouží studentům jako veliký zdroj znalostí, zkušeností a výhod do budoucna, jako např. snadné přijetí na VŠ atd.

Často ale záleží na učitelích a na samotných studentech, jak moc se doopravdy chtějí takovýchto akcí zúčastnit. Osobně si myslím, že kdo má zájem, pro něj v tomto státě možnosti jsou.

 

Vaši rodiče Vás vedli k zájmu o vědu nebo v této oblasti vůbec nepůsobí?

V oblasti vůbec nepůsobí. Do výzkumu jsem se zapojil z vlastní iniciativy a díky podpoře a možnostem, které mi dala škola.

 

Plánujete stáž nebo studium v zahraničí?

Aktivně neplánuji, ale rozhodně bych měl. Zkušenosti ze zahraničí jsou vždy velmi vzácné, takže ve vyšších ročnících VŠ bych se do zahraničí (ohledně výzkumu a studia) rád podíval.

Více informací: d.-stipl-rozhovor-v-lit.-novinach-13.3..pdf

Zpět na přehled článků

Hlavičkiáda
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.