RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D.

katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK

RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D.

Extrémní přírodní podmínky v polárních oblastech omezují rozvoj vyšších rostlin. Čím blíže k pólu, tím více rostlin ubývá. Naopak některé řasy patří mezi organismy, které jsou schopné v nehostinných podmínkách přežít a jsou tedy klíčovou součástí polárních ekosystémů a základním pilířem potravních řetězců. Letošní laureátka Martina Pichrtová pracuje na poznání mechanismů přežití, životních cyklů i podmínek růstu řas, které je zásadní pro pochopení fungování polárních ekosystémů i vzhledem ke stále aktuálnější hrozbě změny klimatu.

Vláknité zelené řasy jařmatky vytvářejí v Arktidě i Antarktidě rozsáhlé nárosty v mělkých tůních a mokřadech, kde jsou vystaveny celé řadě stresů prostředí – silnému mrazu a dlouhotrvající tmě v období polární noci a naopak vyschnutí a silnému slunečnímu záření v období polárního dne.

Specifické chemické látky, které mikroorganismy produkují na svoji ochranu, je možné izolovat a využít v praxi – řada takových látek již našla uplatnění v biotechnologiích. Pro splnění cílů práce bylo zásadní propojit terénní a laboratorní výzkum. Zatímco v laboratorních podmínkách lze pomocí řízených experimentů sledovat a přesně měřit působení jednotlivých faktorů, tak teprve výzkum v přírodním prostředí umožní experimentální výsledky potvrdit,“ vysvětluje Pichrtová.

Výsledky ukázaly, že oproti původnímu předpokladu jařmatky nepotřebují ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia (spory), ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc bylo zjištěno, že jařmatky produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření.

Během svého studia navázala Martina Pichrtová spolupráci s řadou domácích i zahraničních institucí. Spolu s kolegy z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zúčastnila několika expedic na Svalbard (souostroví v Arktidě). Zároveň těsně spolupracuje s odborníky z rakouského Innsbrucku, kteří se zaměřují na výzkum řas vysokohorského prostředí Alp. Spolu s nimi získala v letošním roce mezinárodní česko-rakouský grant od Grantové agentury České republiky, v jehož rámci pokračuje v tomto výzkumu i po úspěšném dokončení doktorského studia.

Cílem nového projektu je především charakterizovat změny v produkci různých metabolitů v buňkách jařmatek v souvislosti se stresy spojenými s životem v suchozemském prostředí. Tyto otázky jsou zajímavé i z evolučního hlediska, neboť jařmatky patří mezi nejbližší příbuzné suchozemských rostlin. Před stovkami milionů let předek dnešních rostlin, který pravděpodobně sdílel mnohé vlastnosti právě s jařmatkami, dokázal kolonizovat souš a navždy tak změnit tvář naší planety,” uzavírá letošní vítězka. 

Zpět na přehled vítězů

Hlavičkiáda
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.