Neuropatická bolest je jedním z vedlejších účinků některých typů chemoterapie, který výrazně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Projevuje se příznaky, jako je brnění, přecitlivělost na chlad, necitlivost a bolest. Bohužel zatím neexistuje účinná léčba tohoto typu bolesti.

Ve své práci se Evelína konkrétně zaměřila na paklitaxel, lék široce používaný při léčbě rakoviny prsu, vaječníků a plic. Ačkoliv je tento lék velmi účinný, způsobuje také periferní neuropatii jako vedlejší účinek. Tento problém vzniká proto, že lék nejen poškozuje nádorové buňky, ale také buňky centrální a periferní nervové soustavy. To vede k aktivaci zánětlivého procesu, který je často spojován s rozvojem neuropatické bolesti.

Tento výzkum se zaměřuje na objevování základních mechanismů, které stojí za šířením tohoto zánětu. Zvláštní pozornost věnuje jedné specifické struktuře – choroidálnímu plexu, který se nachází uvnitř mozkových komor. I přesto, že je choroidální plexus důležitý, je stále málo prozkoumaný. Cílem bylo tuto situaci změnit.

Předchozí výzkum Anatomického ústavu v Brně ukázal, že po podání paklitaxelu dochází ke změnám v počtu imunitních buněk, konkrétně makrofágů, na povrchu choroidálního plexu. Makrofágy jsou buňky, které mohou regulovat zánět – některé ho podporují (prozánětlivé), zatímco jiné ho potlačují (protizánětlivé). Hypotézou bylo, že změny v počtu těchto buněk mohou ovlivnit i makrofágy na povrchu mozkových komor, které zkoumala právě Evelína.

Pomocí potkaního modelu neuropatické bolesti vyvolané paklitaxelem zjišťovali, jak se mění počty těchto buněk. Zjistili, že se po podání tohoto léku jejich počty skutečně mění, postupně rozvíjí zánět. V její práci ale také objevili existenci kompenzačního mechanismu, jelikož prvotní nerovnováha mezi pro a protizánětlivými reakcemi byla v průběhu času vyřešena.

Protože je choroidální plexus umístěn uvnitř mozkových komor, jakékoli narušení rovnováhy imunitních buněk může ovlivnit jeho funkci. Zvýšené počty makrofágů, které objevili, tak mohou přispívat k jeho poškození a poskytovat průchodnější cestu zánětu, a tím podporovat progresi i neuropatické bolesti. Se současnými výsledky se nacházíme v neutuchajícím koloběhu, který prozatím nemá své řešení. Tímto výzkumem se ale snaží podporovat lepší pochopení těchto mechanismů, které by v budoucnu mohly přispět ke zkvalitnění života pacientů během i po léčbě rakoviny.